VYZNÁNÍ

Jak to začalo? - Náhoda, osud či zastavení a návrat zpět do dětství, kdy vznikaly mé první verše. Samozřejmě i vztah k poezii, literatuře, hudbě... Již někde tam bylo zaseto semínko ke sbírce Zrcadlo života, ale i k dalším básním. Ano, stačí se jen více dívat kolem sebe, naslouchat i umět se vcítit. Okouzlily mě básně Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Františka Hrubína, Jana Skácela... Vyzařuje z nich životní filozofie a opravdové splynutí člověka s životem.
Mým domovem, kde nyní žiji, je malebná vinařská vesnička Pavlov na jižní Moravě pod vápencovým masivem Pálavských kopců. Bělostná Pálava z jurského vápence v sobě ukrývá cosi magického. Je němým svědkem všech věků. Z každého kouta zde voní příroda, oáza pro malíře, básníky a skladatele. Osvěžující pohled je na skalní útesy, vinice, sráně, stepi nebo na tzv. malé moravské moře. Dubo-habrové lesy kolem zvou k relaxaci ducha i těla, k zamyšlení. A zde vzniká moje poezie psaná pro sebe, pro mé blízké a všechny, kteří vnímají život a jeho realitu unášenou proudem času... Vždyť jen jednu jistotu máme všichni stejnou, a to,  že 
z života nevyvázneme živí.
Mějte se krásně, přátelé...

 

... každý život je jiný

nikomu nezdá se

nezáludný čas smíchu i pláče

v člověku střídá se

ŽIVOT JE VELKÉ TAJEMSTVÍ

OÁZA PRO LIDSKÝ HŘÍCH

ŽIVOT SE TOČÍ V PROPASTI

NEDÁ SE OBELSTÍT

JAK RYCHLÝM TEMPEM LIDSKÁ DUŠE BĚŽÍ

RYCHLEJI NEŽ VODNÍ VÍR SE V ŘECE TOČÍ

OKLIKOU TOUŽÍME Z ŽIVOTA VYTĚŽIT

VYSÁT A VYMAČKAT Z NĚJ VŠECHNY NEŘESTI

ZÁVORU NASTAVÍ JEDNOHO DNE

ZA HŘÍŠNOU OÁZU SPLATÍME VÝKUPNÉ

ŽIVOT JE VELKÉ TAJEMSTVÍ

OÁZA PRO LIDSKÝ HŘÍCH

DÁ SE Z NĚJ HODNĚ VYTĚŽIT

NEBO SE V HŘÍCHU UTOPIT

Kontakt

Maruška Vašíčková

 

Láska rozdrobená na malé kousíčky

V duši se ztrácí celá a roní slzičky

Láska je křišťálově křehká

A sladká jako med

Na spoustu věcí nezná odpověď

Láska je dar i těžký hřích

Nádoba křehká jako sníh

Láska je volná jako pták

Anebo hříšná jako drak

Láska je hazardní hra která pravidla nerozdá

Láska je přítomné dění

Kdy duše pláče až později